Přes všechny masívní marketingové výzkumy se neuplatní cca 70 % nově na trh uvedených produktů, navzdory milionovým reklamním kampaním. Ptáme-li se na příčinu tohoto stavu, je třeba vzít v úvahu rámcové podmínky v oblasti komunikace:

  • Člověk je denně vystaven působení více než jednoho a půl tisíce reklamních zpráv,
  • při sledování TV může sledovat v průměru dvě až tři reklamy za minutu,
  • 98 % prezentovaných reklamních informací v TV se k recipientovi vůbec nedostane, jelikož většina diváků TV je v období reklamní pauzy vědomě zúčastněná velice málo,
  • doba kontaktu s reklamou je krajně omezena a pohybuje se v řádu sekund.

Dalším důvodem je i jisté přesycení reklamou. Většina produktů má svou reklamu a dochází tak k informačnímu „overload“ – divákovi se zdá většina produktů zaměnitelných, nakonec může rozhodovat jejich cena. Cenová válka je však velmi tvrdá a snaha vytlačit konkurující produkt z trhu bývá nemilosrdná.

Podle mínění známého marketéra Martina Lindstroma by bylo možné pomocí neuromarketingu výrazně snížit finanční zátěž, kterou s sebou reklama nese. Reklama totiž může být pomocí neuromarketingu koncipována relevantněji a konzumenti mohou být lépe osloveni; umožňuje zvýšit kvalitu komunikace, tj. udělat viditelnější, který spot a při jaké délce osloví co nejlépe cílovou skupinu.

Úspěch neuromarketingu je spojen s vědeckým a technickým pokrokem neurověd, zvláště pak jejich diagnostických, zobrazovacích metod. Proti neuromarketingu hovoří naopak poměrně nízký počet společensko-vědně zaměřených výzkumů mozku. Tato oblast zatím nadále zůstává disciplínou s velmi malým počtem empirických studií, které by se zabývaly výhledy a uplatněním produktů na trhu. V neposlední řadě bývají za překážku rozšiřování neuromarketingu označovány vysoké finanční náklady při užití metody funkční magnetické rezonance. Finanční náklady lze ovšem výrazně snížit využitím metody EEG, doplněné biometrickým měřením fyziologických funkcí a jejich změn např. pomocí GSR (tzv. galvanic skin respose, elektrodermální aktivita) a dalších. Tímto směrem se ubírají i výzkumná témata v rámci závěrečných prací studentů marketingu.